V Keramu v Kostelci nad Černými lesy jsme pracovali na zatáčecích strojích a vyráběli velké žardyny. Stroje byly tři, poháněné přes jednu transmisi ještě z první republiky. Vlevo byl Horák, uprostřed já a vpravo Fanda Holub.
Horák byl o přestávce rádoby vtipnej a poučnej: “Jakube, je jaro, osychaj meze. Tak až tam budeš s nějakou holkou, tak jí dej z tý meze hlavou dolů. To je nejlepší, zkus to!” Smál se a já si myslel svoje.
Neuplynulo ani 10 let a někdy v létě 1996 došlo na jeho slova. Vyšel jsem si s jedním děvčetem na procházku na Paví vrch na Praze 5. Položil jsem ji hlavou dolů kousek pod vrcholkem a moc se jí to líbilo. Ona to vůbec měla ráda venku. Vzpomínám si ještě na ten posed na Kokořínsku nebo na tu pěšinku podél řeky u Zbraslavi, kde se přede mnou zastavila a udělala předklon jak skládací metr.